home / výlety / zajímavosti / výstavy / horror vacui / mýty a realita / surrealistická galerie / prodej / labyrint / ad absurdum / odkazy

Napoleonské války, které i přes porážky Napoleona v Čechách, u Lipska (1813) a Waterloo (1815) nakonec změnily feudální řád a svět českých nevolníků se začal měnit...

Plánek pomníků - líc kalendáře věnovaného slavné bitvě na Ústecku a snímky vzpomínkového aktu a historického romantismu ze dne 30. srpna v roce 2008 v obci Chlumec...

Z vrcholu kopce Horka řídil francouzský gen. Vandamme průběh bitvy...

...a bylo na co koukat: palba z kanónů, potyčky, postup horských myslivců a závěrečná přehlídka po bitvě divákům na svahu Horky...

...po skončení historické rekonstrukce spořádaný návrat do obce Chlumec a defilé před chlumeckou radnicí, lidová veselice na návsi a pomník na místě, kde byl zajat gen. Vandamme.

Obrazy německých romantiků  Ludwiga Richtera (1803-1884) /1,2/ a Caspara Friedricha (1774-1840) /3/, a plakát z výstavy Salvadora Dalího (1904-1989) v italském San Remu.

Bouře pod hradem Střekovem, (1835, 114 x 86cm)

Strašidelný kámen u Ústí, (1837, 156,5 x 116,5cm)

Krajina v měsíčním svitu, (1817, 22,5 x 30,5cm)

1991

Dokumentární snímky dnešní ústecké "neromantické" reality původního místa. Můžete porovnat vztah inspirace a romantického obrazu se skutečností.

Život u moře a praktické vidle na rybářské sítě v obraze (1815-20, 22 x 30cm) C. Friedricha - pravděpodobná inspirace pro slavné surrealistické berle malíře Salvadora Dalího

Ne, každé město se mohlo pochlubit s negativní pověstí, jakou mělo průmyslové Ústí nad Labem. O historické minulosti, o které, pokud si nepřečteme zasvěcenou knihu, máme většinou zkreslené představy, a když pseudohistorickou idealizaci rozkryjeme, jsme většinou rubem a všedností zklamáni. Zdevastované průmyslové prostředí a paralelní "romantický svět" s opravovanými chaloupkami v kopcích, to byl výsledek absurdity marxisticko-leninských snů. Zájemci o umění jezdili turisticky bez příslibu do "zahraničí" alespoň do Drážďan za obrazy malířů Caspara Friedricha nebo Ludwiga Richtera, které zachraňovaly umírající vztah k ústeckému okolí. Byla v tom logika, jak je známo, romantismus byl rubem průmyslové revoluce, která postupně zvítězila a vítězí i dnes přitažlivými technologickými příběhy s velkými nadějemi. Výsledkem jsou víkendové útěky z černobílého světa do barevného prostředí chalup a chat v kopcích Českého středohoří reflektující civilizační napětí i dnes. Jiskru láskyplné naděje a touhy po krásné životním prostředí najdeme i ve starých krajinářských námětech obrazů německých romantiků z předminulého století. Slavný obraz "Schreckenstein" bei Aussig - Strašidelný kámen u Ústí s mytickým převozníkem, který "převáží" ustarané a zasněné lidské bytosti "přes vodu života" z jednoho břehu na druhý už není pro dnešní rozporuplnou civilizaci srozumitelný a žádné duchovní poslání do chytráckého přežívání již nenese...

Ludwig Prinz (1875-1944) - Lodě v přístavu - jedinečným obraz s dobovým ústeckým motivem, který vídeňský malíř Ludwig Prinz zachytil při svých toulkách monarchií od Salzburgu až po Ústí nad Labem. Vzácný archivní snímek poskytla společnost DOROTHEUM, Auction House & Sales Gallery, Praha. (Vedle současný pohled na Ústí nad Labem.) Na snímcích můžete porovnat, jak vídeňský malíř musel námět upravit, zvláště vyvýšit, nejenom objekt zámečku Větruše, ale i architekturu města v pozadí. Realita je někdy prostě placatější...

Surrealistické koláže; naděje, které naštěstí žijí v lidských srdcích, se stále snaží zachraňovat krajinu i dnes, často ale marně...

Opravdu podivný kraj (ústecká krajina s masem), koláž, 2004

Uřvaný anděl, koláž, 2005

A ženy po něm šílí, koláž, 2004

 Česká krajina pod Milešovkou (C. Friedrich, 1820)

Mateřská krajina protikladů, koláž, 2004

Průmyslová zóna pod Milešovkou, foto, 2005

Salvador Dalí a jeho surrealistické ilustrace (1934) k Zpěvům Maldororovým Comte de Lautréamonta...

... v měsíčním světle blízko moře na osamělých místech venkova je vidět, jak všecky věci, ponořené do trpkých úvah, berou na sebe žluté, neurčité, fantastické tvary. Stín stromů, tu náhle, tu zvolna přibíhá, přichází, vrací se v rozmanitých formách, uléhaje, a přilepuje se k zemi. Kdysi, v dobách, kdy jsem byl unášen na křídlech mládí, probouzelo to ve mně snění a jevilo se mi to podivným; nyní jsem tomu přivykl. Jednoho dne pravila mi matka, hledíc na mne svýma sklovitýma očima: "Až budeš na lůžku a až uslyšíš vytí psů na polích, ukryj se pod pokrývku a nevysmívej se tomu, co dělají: mají neztišitelnou žízeň nekonečna, jako ty, jako já, jako všichni ostatní lidé bledých a podlouhlých tváří. Dovoluji ti dokonce, aby ses postavil k oknu a pozoroval tuto podívanou, jež je dosti vznešená." Od té doby plním vůli nebožky. Já také, jako ti psi, zakouším potřebu nekonečna... Nemohu, nemohu tuto touhu ukojit! Jsem synem muže a ženy, jak mi bylo řečeno. To mne udivuje... myslil jsem, že jsem více! Ostatně, co mi záleží na mém původu? Kdyby to mohlo záležeti na mé vůli, byl bych radši synem žraločí samice, jejíž hlad je spřátelen s bouřemi, a tygra, jehož krutost je uznána: nebyl bych tak zlý. /Přel. Karel Teige/

Surrealistické obrazy a kresby, jejichž inspiračním zdrojem bylo starobylé kouzlo litoměřického městského prostředí...

...ale jsou hluchá místa městského bludiště, která turisty nelákají...

...ale kousek za Prahou může turista objevit úplně jinou českou krajinu. Začíná mytickou horou na poloviční cestě. Legendární Říp (1) s vycházejícím sluncem...

Vzdálené kopečky lákají svým prostorem a tajemnou hloubkou. O turistickou náročnost není nouze. Krajinu zdobí gotický hrad Házmburk (2), v dáli se vypíná šíje Lipské hory u vísky Medvědice (3), nechybí přírodní zvláštnosti - duha nad Sebuzínem (3), kopce Lovoš a Boreč (4) a západ slunce nad Lovošem od Kamýku (5).

Pohled do krajiny s Košťálem a zbytkem hradu a grafika Dana Richtera (1930), která se motivem inspirovala; a slavná Milešovka - královna Českého středohoří...

Město Třebenice na Ústecku zažilo nebývalou událost; auta příznivců umělecké tvorby malíře a grafika Dana Richtera zaplnila uličky městečka v kopcích Středohoří. Malebně romantická krajina Českého středohoří, které malíř se srdcem filosofa a básníka Dan Richter věnoval celoživotní a jedinečnou uměleckou pozornost, jej dodnes fascinuje svou magickou velkolepostí. V Muzeu českého granátu v Třebenicích probíhala v červenci do září roku 2006 výstava s výběrem ze životního díla tohoto pozoruhodného umělce působícího na Ústecku...

...obrazy Dana Richtera promlouvají k lidem důvěrnější řečí, než je schopnost vzbuzovat o ně estetický zájem. Trvale zaznamenal sobě i jiným cosi prchavého a životně měnlivého, těžce postižitelného, co jaksi uniká, nenajde-li svého básníka. Jeho výtvarná řeč je sdílná a prostě řečeno "jde k srdci". Jeho obrazy vycházejí z pohledu obrážejícího poznatky současného světa a čteme v nich autorovo vědomí věčně obnovovaného života a nepomíjejícnosti půvabu přírody. Jeho pohled na přírodu, věci a děje je proniklý tvůrčím úsilím dát navíc malířské hmotě vlastní život, nezávislý však přímo na popisu reality či na nějakém literárním výkladu. Z vnějších podnětů tvoří si přírodu novou, dává ji svou prací nový vzhled a účel, převádí vnější cizí hmotu do své citové sféry, mění ji a vtiskuje jí svůj vřelý tvůrčí výraz a řád. Obrazy Dana Richtera působí proto slavnostně, podávají s lyrickou okázalostí vjem, který se v člověku rodí zároveň se snem. Po této stránce je poetický malíř Dan Richter synem  romantiky a proto také romanticky vidí svět se vztahem k odkazu Emila Filly a Jana Zrzavého (PhDr. Frant. Dvořák).

Romantismus měl na umělecké a lidové projevy významný vliv a jeho zájem o minulost inspiruje dodnes... Je ironií přetechnizované lidské společnosti, která podlehla kouzlu mechaniky a automatiky i dnešním digitálním zázrakům, efektivitě plánování a velkovýrobě zpohodlňujících strojů a hraček, že "rozumná" lidská bytost unavena každodenním stereotypním systémem, se nakonec musí pro duševní rovnováhu navracet do náruče přírody. Dnes se převrací historie naruby a hledá se způsob, jak uvěřit, že obrozenecky nadějný obsah života je nadosah jako hledaný ztracený ráj. Revitalizace životního prostředí a nutnost renesance kulturního ducha jsou důkazem toho, že umělecké romantické hnutí - to černé nevděčné káčátko průmyslové revoluce 19. století - bylo se svými pochybnostmi oprávněné. Nejenom romantismus, ale i moderní umění programově potvrdily negativní vliv technické civilizace na lidskou psychiku. Vynucená loajalita k technologickým zázrakům nakonec plodí romantické útěky od cynismu dnešní politické civilizace do idealizace historické minulosti nebo náruče poetické  přírody. V objetí kouzla vesnicko-chalupářského prostředí může návykově okleštěný člověk oponovat civilizačním stereotypům přirozenou hravostí, volností pohybu a láskou k přírodě...

Ne každý den musí být zvláštní, většinou ani nic nečekáme. Už jsme si nějak zvykli na všednost bez kvalitní komunikace a na život bez obsahu. Vše, co přichází, se snažíme zpochybnit, protože už předem nevěříme, že naši realitu myslíme upřímně. V televizi se až moc mluví o touhách, jakoby lidé už dnes žádné neměli.  Setkání s historickými vozidly ve Vaňově za Ústím bylo nečekaným víkendovým překvapením. Je jiným druhem lidské touhy a nostalgie. Na chvíli vrátilo dávné časy válečníků a osvoboditelů, technických zázraků a dobyvatelů silnic...

Ale péče o historické vozidlo, není jen tak. Oproti dnešním povinnostem motoristů, musí prodělat technickou kontrolu každoročně, jinak nemůže do běžného silničního provozu. Aby vozidlo mohlo mít statut "historického veterána", musí být vyrobeno do roku 1980. Každý provozuschopný kousek má svůj průkaz se záznamy provedených technických kontrol... Na parkovišti se známou hospůdkou Kotva bylo na co koukat, a na druhé straně vaňovské silnice, dnes osiřelé přístaviště a opuštěná výletní loď Marie jen potvrzují, že když se vzdáme romantického nadšení, jsou i naše životy nejenom stereotypnější, ale také mnohem nudnější a prázdnější. V dnešní době, která trpí komunikační krizí, daleko více záleží na tom, co opravdu chceme podpořit a udržet při životě. Nakonec, když se podíváme po okolní krajině, tak vidíme, že i slavnému gotickému hradu Střekovu rozmanitost sluší, a jak se říká: "Komu není rady...

Pohled na Velké Žernoseky s Portou Bohemicou a krajinu s hrady Kamýkem a Házmburkem...

Kostel sv. Štěpána v Litoměřicích v místech přemyslovského hradiště /stav věže před r. 1883, dnešní zvonice kostel přesahuje byla dostavena v r. 1889/ a pohled na obec Žitenice.

Staré žánrové obrazy - lidové poetické kýče - vyjadřující lyrický vztah a úctu k  hradům, zámkům a malebné krajině.

Lidové roubené stavení - u Jílového na Děčínsku; a porcelánové a hliněné kuchyňské nádobí; dole stavení s tajemným štítem - Říčany u Prahy.

Malebnost je v romantickém projevu duchovním prožitkem, nevyhledává rozpory s realitou, a tím se liší od moderní umělecké tvorby, která analyzuje, rozkládá a dotváří konzistentní pohled na svět. Kritický postoj nepodléhá, jako romantický, křesťanské idealizaci, i když se z dnešních komerčních důvodů  "smyslové poetizaci, byť s únosnou mírou" nemůže vyhnout. Staří řemeslníci měli soudržnější vazbu s náboženskými a zemědělskými potřebami venkovského životního stylu. Duchovní vztah s přírodním materiálem a tradičním zpracováním idealisticky naplňuje obecné výroky Ježíše: "Kdekoliv jsou dva, nejsou bez Boha, a kdekoliv je jeden sám, pravím, já jsem s ním. Zvedni kámen a nalezneš mne tam, rozštípni dřevo a jsem tam já." Při tradiční výrobní rituálnosti měl řemeslník pocit, že je součástí kruhového mystického cyklu, ve kterém všechno souvisí se vším. Každý detail díla byl důležitý, protože utvářel a spojoval prospěšné lidské vztahy...

Tvůrci zahrádek chtějí vlastnit hmatatelný kousek reality; v bizarním stylu "to nejlepší pro sebe". Do miniaturní zahrádky se musí vejít celý krásný svět. Realizátor slaví vítězství nad monotónní realitou. Historie privátní zahrady sahá až do antické a středověké minulosti. Holanďané 18. století už využívali víkendovou zahradu za městem a utíkali před koncentrací obchodních aktivit ve městě. Starožitnosti, cennosti a žánrové obrazy byly nedílnou součástí jejich obydlí. Dnešní prostor obytných místností se rychle a levně dozdobí umělým materiálem, systémovým "válečkovým" ornamentem, dečkami, umělými květinami, plyšovými zvířátky apod. Opakem platonického idealismu je intelektuální skepticismus, který odmítl pověry a blábolení. Příklon k racionálnímu výkladu světa nakonec vytvořil odcizený technologický svět plného vzájemné nedůvěry. Svět překonaných náboženských představ vytváří nové a účelové idealistické životní postoje, které dokazují, že si moderní člověk s překvalifikovaným intelektem nevystačí a pravidelnými víkendovými útěky do iracionality dokazuje, že potřeba rituálně "něco" prožívat neztratila na významu. Zklamání společnosti z toho, že ani super technologický svět nezaručuje absolutní svobodu člověka, ba právě naopak, vede nakonec k osamoceným mikrosvětům obklopených přírodou s rezignaci na dosažené civilizační a kulturní hodnoty, navíc s odmítnutím tvůrčích projevů v městském pochybném chaosu...

Populární reklamní americká "domácí pipka" ovládala představivost divokých mužů v Americe ve 30. - 60. letech. Po tvrdé práci si chtěli užít...

Pohledem romantických růžových brýlí se můžeme dívat i na historii erotické touhy. Nejstarší řemeslo prostituce se netýkalo jenom žen, ale i mužů. Zvrhlé choutky vyplňovaly prázdnotu starověku a antického světa. Americké prostředí je pro studium fenoménu naděje nebo zklamání vhodným prostředím. Na jedné straně dobývání světa se všemi možnými plány a požitky, a na straně druhé okleštění naplnění představivosti náboženskou vírou a křesťanskou morálkou. Lakmusovým papírkem by mohl být každodenní životní styl skryté smyslné touhy prožívání života a stabilní naplnění poklizeného a útulného domova s upečenou bábovkou na nedělním stole, nebo-li stručně vyjádřeno, vztah erotického bordelu s povolnými ženami a rodinného přístavu s domácí pipkou. Tyto skryté touhy stály u zrodu erotického kýče, který účelově ovládl obchodní svět. Kdo by neznal spolehlivý reklamní symbol minulého století - komfortní auto a ženský akt s dráždivým sexuálním postojem, kterému málokterý muž mohl odolat, pokud byl, alespoň trochu normální. Okoukaná a nenaplněná erotická touha vedla k rozvoji pornografie...

Tajemná noční ulička v Kostelci nad Černými Lesy, která ještě vzruší; a staré vesnické domky a nová urbanizace v Babicích u Prahy  pro porovnání životního stylu. (Je už jedno, kdo v nových domech bydlí. Pokud nějakého neznámého potkáte, neexistuje důvod ho srdečně zdravit, ani prohodit konvenční větu anglického typu: Ale, že je dnes na světě hnusně, viďte!) Vysněné domky ve vesnicích za Prahou jsou odstrašujícím příkladem - izolace se satelitem v obýváku a samota za vysokou zdí, mlčení a otrávené ovzduší domácího prostředí, vesnický fotbálek obklopený cizorodou výstavbou v zoraném poli české krajiny. (Velké širé, rodné lány, bývaly jste krásné na vše strany, od souvrati ku souvrati, už vás slunko přestalo zlatit...)

home / výlety / zajímavosti / výstavy / horror vacui / mýty a realita / surrealistická galerie / prodej / labyrint / ad absurdum / odkazy